Přemysl Otakar II. je celkem známá postava českých dějin, vnímaná zejména prostřednictvím své tragické smrti po prohrané bitvě na Moravském poli. I když byl předmětem mnoha knih a studií, přišlo mně a kolegovi Lukáši Reitingerovi, s nímž jsme projekt iniciovali, že jen málo víme o výkonu jeho vlády. Proto jsme se rozhodli vydat tímto směrem a vytěžit kromě tradičních postupů také metody a premisy definované německým historikem Eckhardem Müllerem-Mertensem a jeho žáky zejména pro říšské panovníky. Ti se rozhodli Říši rozčlenit do umělých regionů a následně sledovali, kolik času zde panovník trávil a kolik aktivit a jakým směrem vyvíjel.

Místo aby pouze řekli, že v Magdeburku pobýval Ota I. (936–973) 100 dní své vlády, protože v těch a těch dnech je zde jasně doložen listinami, zohlednili také intervaly mezi jednotlivými vydáními listin; kromě toho nezapomněli ani dopočítat časy na cestách mezi jednotlivými body a přiřadili je jednotlivým regionům – tím docílili pokrytí v řádech vyšších desítek procent místo původních jednotek procent. Náš projekt ovšem vyžadoval tento přístup zpřesnit, neboť Přemysl vládl v různých dobách různým zemím. Nadto jsme nad rámce oné metody chtěli vědět, jak se územní zisky a ztráty propisovaly také do původu osob doložených v jeho blízkosti. Chtěli jsme tedy odpovědět na zcela praktické otázky: kolik a kde trávil času, jak zde byl aktivní, proměnlivost těchto parametrů v čase a konečně kdo a odkud jej kam doprovázel.