Přemysl Otakar II. vstoupil do Rakouska, kde se oženil s Markétou Babenberskou a převzal vládu nad rakouskými zeměmi.

Vedl vojenské tažení do Štýrska a upevnil zde svou moc jako dědičný vévoda po vymření rodu Babenberků.

V čele vojska podnikl výpravu do Pruska na podporu Řádu německých rytířů; založil zde město Královec (dnešní Kaliningrad).

Zúčastnil se sněmu říšských knížat v Řezně, kde se řešila říšská politika po smrti císaře Fridricha II.

Porazil uherského krále Bély IV. v bitvě u Kressenbrunnu a rozšířil svou moc o části Štýrska.

Jednal s papežem a italskými knížaty o možnosti zvolení římským králem.

Získal Korutany a Kraňsko po smrti korutanského vévody Oldřicha III., čímž ovládl rozsáhlé alpské území.

Zúčastnil se sněmu, na kterém byl zvolen římským králem Rudolf Habsburský – Otakar volbu odmítl uznat.

Rudolf Habsburský zahájil válku proti Otakarovi, který se musel vzdát Rakous, Štýrska i Korutan.

Podnikl poslední výpravu s cílem znovuzískat ztracené země – skončila jeho smrtí v bitvě na Moravském poli.